Isabel

Anotace: Co vám mám asi tak do anotace napsat... *povzdech*

V pokoji kde světla není
jen záblesky z venčí
bojí se spát, bojí se snění
korunka zvadlých růží
medové vlasy věnčí
trny poranili bledou kůži

V pokoji kde světla není
otázky plynou myslí její
"Co mohu, kudy dát se mám?"
s otevřenou náručí teď
vítá tiché zapomění
okolo nic, jen ocelová zeď.

V pokoji kde světla není
na vrzajícím křesle sedí
do tmy oči barvy nebe upírá
svět dál plyne, jeden míní další mění,
jak lásku zapovězenou v sobě zapírá
její strážný anděl, umírá.

V pokoji kde světla není
jen smutku vláda bez konce
pár veršů lásky, falešných
a uvadlá kytice kopretin
zdobí průvod pohřební.
Nebohá, nebohá Isabel.