Isabel
Isabel
Anotace: Co vám mám asi tak do anotace napsat... *povzdech*
V pokoji kde světla není
jen záblesky z venčí
bojí se spát, bojí se snění
korunka zvadlých růží
medové vlasy věnčí
trny poranili bledou kůži
V pokoji kde světla není
otázky plynou myslí její
"Co mohu, kudy dát se mám?"
s otevřenou náručí teď
vítá tiché zapomění
okolo nic, jen ocelová zeď.
V pokoji kde světla není
na vrzajícím křesle sedí
do tmy oči barvy nebe upírá
svět dál plyne, jeden míní další mění,
jak lásku zapovězenou v sobě zapírá
její strážný anděl, umírá.
V pokoji kde světla není
jen smutku vláda bez konce
pár veršů lásky, falešných
a uvadlá kytice kopretin
zdobí průvod pohřební.
Nebohá, nebohá Isabel.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
hm, hlupák, kdo nic neřekne. ty mi to zase nebudeš věřit, to je mi jasné, ale je krásná. smutná. vím, jak vypadá pokoj, kde světla není. ježíšmarjá. já už si taky nechci na nic vzpomínat. promiň mi. prosím. inu což. připomíná mi jakési sochání. má dobrou formu. a přitom tomu vůbec nevadí, nic nesvazuje, neomezuje. máš na takovéhle talent. a neříkej, že ne. vím svoje.
25.07.2009 21:27:00 | Já Esther Ruth
