Noční psaní

Anotace: psáno 5.10.2005 v 0:40

Silueta mizí v oblacích páry
levituje nad zemí
postupně se davům z očí
ztrácí

-----

studený déšť mi smyje smítko z čela
a bubnováním vytváří rytmus uvnitř mé duté hlavy

oči hledí kamsi za cíl vidění
hledají neustále za věcmi v dáli

slyším tóny co nikdo neslyší
když jdu po zmoklém zimním náměstí
a sleduji jak lidé procházejí skrz kaluže a stojí pod stromy
sledují čas na hodinkách aniž by věděli
že hodiny jsou na věži

jdu sám, je příšeří