Léta jsou jen laťky v plotě

Už je naše láska jiná,
občas oběť Ábelova,
čas od času hlas Kaina
se v ní někde schová.

Ať ani šedý vlas,
léta jsou přece jen laťky v plotě,
neuhasí to, co hoří v nás,
co ještě trochu hoří.

Bůh řekl, budiž světlo.
Tak buď. Neříkej ne,
aby u nás ještě někdy kvetlo,
horko z lásky pěstěné.