Byla jsem s mámou na květy bezu.
U lesa, tam,
kde jej cesta odděluje od pole,
tam,
kde je jich nejvíce.
Nebe bylo plné mraků,
napitých mraků plných vody.
Pršelo a neprší a ještě bude.
Fouká vítr.
Sbíraly jsme květy bezu.
U lesa, tam,
kde přes keře není vidět dál.
Tam
zrovna silný vítr vál,
a nemyslím, že se mi to zdálo,
přinesl mi vítr
tóny flétny k uším.