Byla jsem s mámou na květy bezu.
U lesa, tam,
kde jej cesta odděluje od pole, 
tam, 
kde je jich nejvíce. 
Nebe bylo plné mraků, 
napitých mraků plných vody.
Pršelo a neprší a ještě bude. 
Fouká vítr. 
Sbíraly jsme květy bezu. 
U lesa, tam, 
kde přes keře není vidět dál.
Tam
zrovna silný vítr vál, 
a nemyslím, že se mi to zdálo, 
přinesl mi vítr
tóny flétny k uším.