Tak zde stojím
Sama na prázdném poli
Se mezi ničím brodím
A pozuruji žlutou kopuli
Která se snaží tvářit
Jako vycházející slunce
V hlavě si opakuji větu
Co řekl přízrak z květů
A chci odplout pryč
I když můžu jen po svých
Zarůstá rána
A tisíce jehel ji šešívají
Násilím i pomocí mé vůle
Tak odletěla ranní vrána
Z mého života
Spolu s ní i kapka rosy
Ztrácí se v nenávratnu
A zpívající kosi
Broukají si melodii
Která už mi nic neříká
A nikdy nebude
Tak sbohem
Tančící víly květů
Pozdravujte tam
Ve svých říších
Které nejsou pro nezasvětcené
A sbohem vy
Tvorové z mořských světů
Co žili jste za rohem
Teď vás dlouho neuvidím
Snad časem
Nebo taky
Nikdy
je vtipné to po sobě číst a vidět ty neuvěřitelné hrubky,... psala jsem to rovnou sem v noci a vůbec jsem nevnímala... ty chyby jsou opravdu ..., ale tak budu se snažit, si na to dávat větší pozor :)
24.07.2009 18:07:00 | Denael
Pěkné a moc zajímavé... :) Jenom si trochu víc dávej pozor na pravopis, bez chyb by to vyznělo ještě líp. :)
23.07.2009 22:35:00 | Atropa bella-donna