Už vím

Anotace: I když osud nepíšeme sami, něco je tu, co je však pořád s námi...A radí nám do života. Jenže občas to prostě nechceme poslouchat.

Nemohl dýchat,
teď začíná se hystericky smát.
Dívá se na všechno shora,
jak svíčka života přestává plápolat.
Nezbývá mu nic,
než se prostě vzdát.
Své slabosti ukázat,
hrdosti srdečně zamávat.
Jak tohle dělá nerad..
Nechce dál dopisy od marnosti dostávat,
Každého dalšího rána se obávat..
Modlitba pokojem zní,
prosí, Ať je tohle trápení už poslední.
Ať skončí tenhle svět
/plný povodní/,
kde každá slova jako podvod v duši zvony rozezní..
Nezmizí, nečekají až se rozední.

Své břemeno táhne si každý sám.
Chceš? To jeho ti s radostí dám.
Prozatím oddá se myšlenkám.
Na lepší svět..I kdyby měl každý závidět.
Nenechá si poroučet..
Nestojí mu za to těch pár vět..