HROŠÍ

***

Hroší kůži tvou srdce nadzvedá

břitká ústa k úsměvu přichystá

pluješ hladinou cítíš se jistá

obloha čistá v duši ti sídlí

k vůli ptáčka jenž po tobě slídí

parazit z tebe v ústech mu mizí

ouško slyší miloučké štěbety

nespoléháš na babské klevety

kdy louky kvetly tobě nekvěty

trochu je malé ptáčátko pilné

je příjemně přítulné a vilné

konečně v tobě city jsou šťastné

nad hlavou slunce jenom si žasne

začíná cesta láskou dlážděná

na první pohled trošku praštěná

avšak kvetoucí louka zelená

láska...ta je ti dána...do věna

***