Anotace: ... občas se chci ztratit...
Schovávám se za záclonou
ze snů, představ, myšlenek,
obalená zvláštní clonou,
nemám na své stavy lék.
Nadejde ten správný čas,
kdy vystoupím z ústranní,
bych se dala další z tras,
ničí mě to čekání.
V hloubi duše tiká život,
utlumená v snivých dunách,
nebe ať je milostivo,
až se octnu na tribunách.
V tvrdých větách reality,
čeká na mě život krutý,
neobstojí vášně, city,
lidi jsou dnes jako supi.
02.08.2009 10:32:00 NikitaNikaT.
Poslední sloka velmi trefná, tak výstižná... až zabolela, ale je to tak, ta tvrdá realita. ST! za vyjádření, úhel pohledu.
28.07.2009 07:28:00 kuskus pruhovaná
já nejsem mršina
já jsem mrcha,
přesto do bě pořád
sup zobákem žďuchá...
27.07.2009 19:33:00 Sýkorka07
Moc krásná a nebýt mršinou s tím taky souhlasím... Tohle se nadá ocenit jinak než ST:)