Anotace: ... občas se chci ztratit...
Schovávám se za záclonou
ze snů, představ, myšlenek,
obalená zvláštní clonou,
nemám na své stavy lék.
Nadejde ten správný čas,
kdy vystoupím z ústranní,
bych se dala další z tras,
ničí mě to čekání.
V hloubi duše tiká život,
utlumená v snivých dunách,
nebe ať je milostivo,
až se octnu na tribunách.
V tvrdých větách reality,
čeká na mě život krutý,
neobstojí vášně, city,
lidi jsou dnes jako supi.
Poslední sloka velmi trefná, tak výstižná... až zabolela, ale je to tak, ta tvrdá realita. ST! za vyjádření, úhel pohledu.
02.08.2009 10:32:00 | NikitaNikaT.
já nejsem mršina
já jsem mrcha,
přesto do bě pořád
sup zobákem žďuchá...
28.07.2009 07:28:00 | kuskus pruhovaná
Moc krásná a nebýt mršinou s tím taky souhlasím... Tohle se nadá ocenit jinak než ST:)
27.07.2009 19:33:00 | Sýkorka07