Potácí se potácí
kocábka na nejisto.
V časoproudu
dne a noci
vděčná tu je
za místo.
A lístek malý.
Dokonalý.
Potápí se.
Nezpomalí.
Tak neplač touho
nad tou změnou.
Nezměníš ji
na kolenou.
Kolo běží
trasu věčnou.
Levou
pravou.
Na konečnou.
Kol O běh je dokola: nejednoho udolá...
běží si v něm ona, on...hromadně v něm běháme,
však ručičku na srdíčko: špatně se v něm nemáme.
Nemůžem ven z osudí - život s námi hraje,
naše Duše lekcemi v tom životě zraje.
30.07.2009 23:15:00 | Veselý Drak
Jen ne všichni máme to štěstí (nebo smůlu), aby naše konečná navazovala na nové (staré) začátky.
30.07.2009 19:24:00 | ziriant