Anotace: jedna bezejména
Rosa v trávě, sémě na holém břiše.
Proč naříkáš? A proč tak tiše?
Myslíš si snad, že to neslyším?
Myslíš?! Však já také vím.
Byl mlhavý okamžik štěstí.
Sundám z vlasů tvých listí
a s ubývajícím kouzlem večera
chutnám, vychutnávám jak chutná nevěra.