Pamatuješ si ještě,
jak jsme společně
na flétnu dálek hráli?
Pohled do slunce.
Vítr pohání
chuť ochutnávat svobodu.
V chrámu pohody
na kytaru jsem hrál
na nejhustější párty.
Těla hořela
ohněm sálavým.
Koně v nekonečném závodu.
Vracím se do těch dnů,
kdy jsme ty a já
v hříchu nespoutaně vzpláli.
Směli jsme oba dva
každý večer snít
a prozkoumávat oblohu.
Dík všem záhadám,
co se kolem nás
tak nečekaně staly.
Beru za vděk vším,
co nás pojilo.
I nostalgickou úrodu.
...
Srdcem zlámaná
i tíhou dnů.
Chráním tě na dálku
a vzpomenu.
Hladím tvé jméno
a věřím dál.
Že stojíš
v stínu anděla,
co se
radoval.
...
V žáru letních dnů
cítím oheň dál.
A ty jsi někde v dáli.
V dětských očí smích
a radost všedních dnů.
Přínáší světlo v dojemnu.
Pamatuješ si ještě,
jak jsme společně
na flétnu dálek hráli?
Pohled do slunce.
Vítr pohání
chuť ochutnávat svobodu,
koně v nekonečném závodu,
smět prozkoumávat oblohu.
Trochu nostalgie, zvlášť pěkné a neotřelé, snesu velmi ráda;-)
04.08.2009 16:21:00 | okousaná od světlušek
pamatuju... tu chuť ochutnávat svobodu... V dětských očí smích, to je radost všedních dnů, moc pěkná báseň
03.08.2009 23:40:00 | BERYL.K
např. Hladím tvé jméno, světlo v dojemnu, na flétnu dálek hráli...to je fakt skvělý. I celek působí neotřele a krásně.
03.08.2009 19:08:00 | René Vulkán
trochu nostalgie která nezabije jsem opravdu přežila...pěkný...:-))
03.08.2009 17:31:00 | shakespeares