Kaple

Závojem z větví borovic
skrytá.Jak oběť v kruhu
Šlehaná bičem plískanic,
oltář je snílků,dobrodruhů

Na zdivu - pevném monolitu,
měsíc svůj příběh promítá
Vrazi se krčí v lesním krytu
a kočár s koňmi přilétá

Ti náhle divoce se vzepnou
...asi už cítí smrti dech
Víra padá s rozetnutou tepnou,
kaple otřásá se v základech!

Hned nato třeskne tmou
výstřel a umě barví květ
na čele s bílou parukou
Dnes,včera,stovky let!

Hraběnka vášní, rukou pobledlou
za nocí šátkem mává do zahrady
Myšlenka-čin,rozdílné pojmy jsou.
Tenkrát vzácně spojily se tady!

Jak zlomit to prokletí?
Mrtví jsou, kdo to ví.....
Kosti pod stavbou v hrozivém vzepětí
dál snaží se setřást své vinny okovy...