Balada o ztraceném knoflíku

Anotace: Takhle to vypadá, když se nudím a požádám kamaráda, aby mi zadal téma k psaní...

Balada o ztraceném knoflíku

Uprostřed blátivé kaluže
ležel tam ztracený a tak sám.
Co teď s ním, kdopak mu pomůže?
Chtěl by se vrátit, neví kam.

Dávno již tomu, co leskl se stříbřitě
jako ten převzácný drahokam,
pyšně byl zavěšen za hedvábné nitě
na šatech nebesky krásných dam.

Lepkavé bláto teď zakrývá
ten jeho nádherný vzor,
milému knoflíku nezbývá,
než pod pláč schovat svůj vzdor.

Snad jednou najde se ruka,
která se k němu vztáhne,
a ukončí ta strašná muka
spojená s životem v bahně.

Snad najde se šlechetné zápěstí,
které ho uchopí pevněji,
Tím ukončí to strašné neštěstí,
a dá mu k životu potřebnou naději.

Snad najde se jediný človíček,
který ho zvedne a rád,
co víc si může knoflíček
v tom smutném světě přát?