Jak rohatý úplněk spředl letem čas s ojíněným oddechem na tančícím člunku

Anotace: kolik je málo

Sbírka: Nedotouhy

Klepnu na "k"
a jako poplašené stádo
zdivočelých lam alpaka
žilky od žárovek
svítí
vpálené noci ze škvír
než vylézají pavouci
ze závěsů šuškají větve
a shrbeným stínům
přenosný počítači
zpíváme
zpíváme
a démoni mluví
jen se mnou

mošt a klas

vím
když stopy jsou psí
vedou jen po boudách
- jsou chladné
jako kornout oblohy
a tři kopečky
a osobní ďábel
asiat
v ruce vidle
na grilování prasat
někde čeká
-
k smíchu a blízko
-
ostříhá mi nehty
jen pohledem

černá ruka panenek

prosím

ale
kávové zrnko
má tvar
zapomenutých časů
a vlaštovky na drátech
močící
nožičky v bezradnosti textur
nikdy mne nevrátí
od sebe k sobě

snad
láska by mohla

slunce

kdyby tak každý den
návrh na stejný sabat
nahý a svraštělý
nebyl nocí
kdy lebky lžou
a malé obyčejné myšičky
pravidelně mění se
ve žravá zlomyslná monstra
poháněná
naším strachem

jezdcům po skloněných hlavách
trsy padajících vlasů
spínkou jsou romantiky
tím
kol mé cesty jsou
kolmé

tak jen
dejte mi oheň
dejte mi oheň
zas trochu
zatančíme proti smrti
a chtěl bych víc
-
ať píšu jakkoli
slovo tečka