Slova tuší svojí propast.....
Slova tuší svojí propast.....
Anotace: /nevěděl se jak to nazvat,a přepsal jen první řadek,je to ale řešení/
Slova tuší svojí propast
naděje ticho přivolá
co nutí hřích si krást
střela zbloudílá
Tak věčně hladová
chce lásku znát
slova loudívá
v tichu poznávat
Jen vzpomínat
tak to chodívá
jak svojí hru hrát
jen ozvěna vzrušivá
Dává v prvním tahu mat
pak se na mě podívá
učí mně znát
co krade, co nezpívá
Kdo mlčí,kdo chce znát
slova co tuší svojí propast
slova loudivá
střela zbloudivá
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Upřímná báseň, přijde mi, že Vaše pocity pramenní až z hlouby Vašeho nitra...*:)
11.03.2010 18:05:00 | PIPSQUEAK
Zamyšlenkové a docela hloubavé... moc dobře se mi Tvá dílka čtou, nacházím v nich hodně. Máš toliko nápadů a myšlenek... kde kdo by mohl Ti závidět.
06.08.2009 20:07:00 | NikitaNikaT.
