Jako koruna stromu
co zvolna opadává
jako vlnka na moři
co šeptá mám tě ráda
jako jedna ze sta
květin na záhoně
jako za auty
zapřažené oje
stejně opuštěná na světě
vodou zalité planetě
vůně vycházející ze šatníku
ukrytá knížka
nejhorších hříchů
jako jediná planeta
ve vesmíru
jako válečné ocenění
míru
jako divá střela
letící krajinou
jako voják v poli
s touhou jedinou
sama v dáli
sama na zemi
někdy nádherná
jindy
ušmudlaná sazemi
Lvíče, jestli je ti 16 jak uvádíš, tak klobouk dolů před zralostí. Jestli je ti víc tak...klobouk taky dolů.
04.08.2009 15:35:00 | René Vulkán