Don Quijote

Do dáli se prostírá
pustina La Mancha
mnohem dále sahá
zloba pustých srdcí
posměch těm, kdo sní.

Vy, kdož ještě sníte!
Rytíři radostné postavy
obrnění láskou
milenci ideálů,
zdvihněte zbraň i srdce!
Zatuchlé mlýny duší
pak rozpadnou se v prach
jen nemít strach
ze zášti hluchých mlečů,
jež křičí jako skřet
strašidlo trpasličí
na špicích vašich mečů
se zaskví zlatý květ,
jenž možná - jednou možná -
spasí náš chorý svět