Ve stopách Baudelairových

Anotace: "Básně" z Paříže. Osamělé, avantgardní, neopracované, neupravované, fragmentární, negramatické, nelogické, neharmonické, neromantické, nepoetické atd. Asociace na lepitlapku, PM, Fráňu Šrámka, Tristana Tzaru, blabla.

I.

ústa ženy zavřená
jsou brána smyšlená
do černého domnělého ráje

la nouvelle sensation
vůně metra solidní
neklidné blues podzimní
jazz nevšední

každý tón vložíme do naší nové symfonie
nenechte se však zmást z té melancholie
Rimbaud zakusil mnoha muk pro verš
chodil kolem sloupu a pak začalo
svítit slunce na operu
zemřel v šeru -
okna lesknoucí se
v mračných omítkách
francouzské vlajky
slovácké krajky
šedivé bitvy bez konce, slunce,
žlutě seškrabané paláce
zlaté vyleštěné monstrance
jasně se blížícího konce,
koleno mrtvé
a inteligence zapomenutého snu -
zítřejší sen - nikoliv tamta modrá past -
její sestra, dveře
noc a keře
vypoulené oči
roztržitá sdílnost
říká mi po tom, co se otočila
"já čila, já to čila"
vlevo nekonečné paláce
toulleirský park, holubice
sametové schody -
dehydratované stromy, žluté listí
jdu jdu, už to svistí
bílá hůl černého slepce
holub hebce
třepce měkce,
písek, oblouk, obelisk
zelený bobrův pysk -
sázka, risk -
řekla mi: "hle,"
po tom, co se otočila
čila, čila, se mnou čila
přestřižený pramen, zamyšlený pařát
socha, žena, fontána, pán
řekla: "tak tedy ano,"

slza pomalu kanula vesmírným dechem secese -
sen, dráty, mdloba, Březina
a řekla, řekne, říká: "Ha!"
to je ono!

II.

modré nivó zchladilo zelenou poušť
nivelizací se žlutým stykem
obou výše zmíněných ker, jež explodovaly
za mírného dechu nesmírné panny
jeho kyčle kolotočové
jeho pohyb, černý prostor,
ne
třikrát ne, jedinému kývnutí
třikrát ne, hudba, stejně
velký kruh, část
třikrát ne, víko kanálu, Louvre
samota, krok
červí cukání
červího úsměvu
černý jazz