Všichni si hrajeme
Všichni si hrajeme
Anotace: Balada plná dvojsmyslů... Asi záleží na úhlu pohledu, aby se dosáhlo pochopení... Nicméně - tady je:)
V reálné iluzi plné štěstí,
octly se hračky na rozcestí,
jestli se k lidským citům vázat,
anebo pít víno, vodu kázat.
Jsem duhová panenka bez pomoci,
stojím a vše se kolem mě točí,
pověz mi, vojáčku, zda-li se smějí
plyšoví medvídci v předpokoji.
Zda-li je v hračkářství místo pro smích,
nebo je lepší být jen jedním z nich,
být jenom loutkou na provázku,
být jenom kaňkou na obrázku.
Jsem jenom panenkou uprostřed hory,
bojí se, panenka, velmi se bojí,
že zbyde samotná na tomhle světě,
neplakej, vojáčku. Miluje Tě.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Jsem moc ráda, že jsi se rozhodla ten zásadní krok udělat...Ať Tě síla provází po hodně dlouhou dobu...
09.08.2009 17:38:00 | malý lachtánek
Ano, Nikitko, udělala jsem docela zásadní krok:) A budu bojovat, už jen pro těch pár úsměvů, co ve mne vyvolávají vaše básně, vaše komentáře, vaše přítomnost tady na ltr.cz:):-*
08.08.2009 11:06:00 | Simísek
Každý krok v životě znamená vlastně risk... jsou to jen domněnky, co bude... dokud to člověk nezkusí, neví, nepozná. Když neuděláš změnu, budeš si to vyčítat, že mohlo být vše lepsí, když ju uděláš, je tam to maličké ale...že se může něco podělat. Ale o tem právě život je... spíše by měl být více o chůzi dál, než padat a neustále se zastavovat. Tak neutíkej, neuzavírej se, nestraň se a vyjdi za svým štěstím, lepšími zítřky. Existují lidé, blízko Tebe, co nabízí místo v životě, pod ochrannými perutěmi, lásku, štěstí, úsměv... podávají ruku. Tak si to už přiznej a chyť se, já vím, že nás potřebuješ a my zasejkc Tebe.... :o*
08.08.2009 11:04:00 | NikitaNikaT.
