Anotace: bez anotace
Občas
se ztratím
v propasti
vlastní paměti
a cestu nehledám,
bráním se bloudit
vzpomínkami,
co jsem již
tisíckrát prošel
Z vděčnosti
oči zavírám
a jen tak
si pohrávám
s barevnými kruhy,
co mi tančí pod víčky
a počítám
barvy duhy