Psaní pro Tebe ( člověče)

To moje psaní je jen s Tebou povídání,
neumím psát ty vzletné verše,
píšu o životě prostém a milování,
kdo nechce tak atˇto jednoduše nečte.

Obyčejného člověka se oslovit snažím,
ne snoba či jakéhosi zbohatlíka,
Tebe svým psaním v ničem neurážím,
což těch dvou se určitě netýká.

Ty umíš o sebe i druhé se postarat,
oni v ten čas jen nudu zahání,
však Tobě se budou vždy pošklebovat,
že žiješ si svůj život v ústraní.

Nemusíš na odiv se ukazovat světu,
vše děláš pro Ty,co rád je máš,
ti ale vždy pro Tebe jsou tu,
pokaždé když v nouzi je zavoláš.

To ale nemohou říci už ti druzí,
u nich se láska penězi počítá,
tam nikoho nikdy nezamrzí,
že zchudlým se pomoc odmítá.

Tebe atˇnikdy ta věc nenapadne,
aby si v něčem,jim se chtěl podobat,
pak už bys nemohl bytosti žádné,
věřit že opravdu chce Tě milovat.