Jak jsem dospěla
Jak jsem dospěla
Anotace: ....tohle jsem cítila, když se mi narodila dcera...
Jak málo stačilo,
jen kousek, míň než málo.
Špatné už skončilo,
noc změnila se v ráno.
Děsivá šeď minulých dní
ta zmizela již v mlze.
Vše zlé je pryč, pryč navždycky,
ztracené v poslední slze.
Z nikoho někdo,
dnes zrodila se láska.
Štěstí je tady,
život už není sázka.
Obavy ztratily se v pekle,
dokážu všechno
a v lásky světle,
ochráním každičký tvůj krok.
Když spinkáš v mém náručí,
nebo když poslouchám tvůj pláč,
tak jenom díky tobě vím,
co já jsem vlastně zač.
Komentáře (10)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk04.12.2005 19:27:00 kulishak
nějak jsem nani přišel pozdě, co?
ale líbí se mi i formou i obsahem. taky gratuluju k tomu malýmu velkýmu štěstí a přeju ať si oba dáváte a vracíte víc toho krásnýho.
28.11.2005 16:12:00 ona
Jo tohle štěstí a obrovskou zodpovědnost asi pocítí poprvé každá matka, moc pěkně napsané...
18.11.2005 18:44:00 michala
Děkuji vám všem mocinky moc, tuhle básničku dám tomu mojemu sluníčku, až trošičku vyroste, proto si hodně vážím toho, že se vám líbí...
13.11.2005 12:28:00 kulishak
nejdřív gratulace pro tu malou : ať ve zdraví užívá si život protkanej štěstím, přáteli,láskou a sem tam splněným přáním.
tak a teď tobě:) pěkná básnička psaná s láskou a citem...
