Azyl v laciném hotelu
Dívá se z okna
Prší
Otevírá ho
Kapky stékají na parapet
Dívá se dolů do ulice
Stékají mu po tváři
Počítá patra
Zavírá okno
Bere si klobouk
Odchází z pokoje
Dopřál si ještě jeden den
Kdo by se zabíjel v takovém nečase