Na konci cesty mé,
stojí hospoda z 16. století.
Milosrdný kat rozlévá do kalichů
- trochu té tekutiny hořké.
A už se dveře rychle rozletí.
Blázni se tlačí ke svým stolům prožraných červotoči,
čekají na nápoj smyslmého hříchu.
Kostlivec vlastní kůstkou hraje melodii smrti
- místo lampy - osvětlují místnost vlkodlačí oči.
Došel mok králů - kat přeťal mou míchu.
A začal pít - já opět zmírám v nočním tichu.
Rudé osvětlení vlkodlačích očí a vskutku lahodné zakončení - výtečné! Nádherná neotřela obrazotvornost, naprosto skvělá báseň.
27.08.2009 06:23:00 | Kamil Princ