Příteli

Jsi tulák po hvězdách
času znáš odolávat směle,
milenec života
nepřítel beznaděje,
motýlí křídla
měníš si podle módy
ty králi lhářů,
vyslanče z nepohody.
Do řeky vhozen,
neuznáváš brody.

Sudička dar
ti do kolébky dala.
Svobodu ducha,
smích a přátelství
tě naučila znát,
zlobu a strach
ti nepřidala,
tak kupředu se ženeš,
jak jarní vodopád.

Ač básníkem,
osudu kladeš pasti,
nástrahy lásce
ty naučil ses kout.
Když ale v lásku uvěříš,
pak odhazuješ masky,
opona padá,
ty shoříš jako troud.