***
Zarostlé křovisky hrboly vzpomínek
vedou mě na jisto v zahradní altánek
tam jsem tě zanechal … v aleji milenek
zarostlá křaky...i kurva vzpomínek
se šatem zedraným strhám si čtyřlístek
zahalím prostotu co léty zestárla
na ňadra miminek patina dopadla
stojíš tam od věků co jsem tě znal
jen hlavu v oblacích … tu jsem ti vzal
mramor je zelený porostlý mechem
však život má … živen mým dechem
ořežu nálety z podstavce tvého
ať volně dýchá vzpomínka těla mého
na aťas sochařský … kde jsem tě vzal
hrozně tě opil a sám to vzdal
hlavu jsem urazil … slovy i skutky
potom s ní v podpaží přeskákal plůtky
… tu jsem miloval
na stojanu sochařském … pořád ji maloval
dnes jsem tu seděl a sem tam litoval
torzo...to už jsem nepobral
… bezhlavě ve mně stojíš dál
***
Smutná ale nádherná..ST a dík za podporu WAYWARDE... ty už budeš vědět :)
04.09.2009 11:49:00 | batůžek na motorku
Teda, takhle já si psát ani dovolit nemůžu, natož se jen pokoušet, nemám na to věk. Obdiv, ne neoprávněný.
03.09.2009 17:31:00 | kikis
Jak Krásná Galatea
co oživit chce
stojí tam
i zde
ve slově co dává ji
naději...
ST
02.09.2009 15:11:00 | Mbonita