Básně by neměly mít názvy.

Ve chvíli,kdy tma se ti usadí v očích
cosi neznámého v čase nočním
přepadá mé hrany,
které jsou v mžiku vlastními pány
a posunují mantinely fantazie..

A co jsi vidět neměl,těžce se kryje.
A čas vkládá mi do krku slůvka
o modravém spánku na borůvkách,
kdy srdce mi chtíc nechtíc bije.