Delirium

Anotace: tato báseň se tentokrát netýká až tak docela mě nebo alespoň ne to téma...je to do školního časopisu, který se tak měl původně jmenovat...

Blouzním, jsem zmatená,
a nevím čemu věřit mám.
V halucinacích ztracená,
Jak moc tu láhev proklínám!

Šílený třes ovládá mé tělo,
a duše pokroucená zůstává.
To vždy když zapomenu a opiji se jak dělo,
a pak střízlivění nastává.

Jsem šílenec trpící v agonii,
modlím se ať už je tu konec.
Říkám si pořád proč já? Ne někdo jiný?
Pak podlehnu lahvi – jsem zase psanec.