Krajina

Krajina

Když rozstoná svit slunce z jara,
rosou něžně rozervána
krajina
co dechy skrz promáčí.

Hloubkou večera siného
větru trpce nevinného
nehlídala
šepoty tam za bodláčím.

Když vzlykne zář pozdního léta
beznadějná láska světa
roztrousila
slzy suchým bramborovým natím.

(Kéž Zimě podlé plány zhatím)

Autor Hloupá Květinka, 02.09.2009
Přečteno 553x
Tipy 29
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

18.08.2010 00:09:00   chroust17

Úžasně procítěná...krajinou umíš kouzlit báječně :)

líbí

10.04.2010 23:29:00   hašlerka

líbí velmi..ST!

líbí

28.10.2009 20:44:00   jedam

Hmmm... krásná básňa,líbí moc...

líbí

20.10.2009 15:47:00   Lady L

Otakárek usedá na bodlák
ještě hřejivě tě objímá Slunce
dechem babího léta tě poponese
do příštího krásna
jen musíš projít branou smrti
sejdeme se na louce plné vůní medu
tak mámivé
jen chvíle nás dělí
Otakárku

líbí

04.10.2009 00:20:00   Zefi

St ...!

líbí

23.09.2009 20:37:00   Levandule

Krásná... Nechce se mi věřit, že jsi tak mlaďounká ;-)

líbí

04.09.2009 23:22:00   Juraj Hrom

supertipová

líbí

03.09.2009 10:36:00   uživatel smazán

Zajímavé a hezké..ST:

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel