Symbolon ...
Symbolon ...
Anotace: nikdy jsem tomu nevěřila... ale sedí to...a tohle asi ani není báseň..
Nad plamenem svíčky jsem si očistila ruce,
do ruky vzala Symbolon
a ptala se, jaký problém mám…
Hned při vytažení karty mne zamrazilo v zádech..
V jejím středu stáli muž a žena,
ruce pouty svázané a za nimi byl ďábel sám …
…Řekla mi:
„Kdysi sis tak moc přála, aby s vámi táta zůstal,
a aby vás nikdy neopustil… Teď se to přání začalo plnit…
Ale nezvládáš už to, jak vám ubližuje..je to jako kletba… nemůžeš se od něj odtrhnout, ani když chceš, ale musíš jít dál.. Jít dál a žít svůj vlastní život, jinak to nezvládneš!“
Najednou mi vše dávalo smysl.. I moje poslední básnička, jejíž obsah mi byl záhadou…
Teď už vím, co znamenala….
--------------------------
(její poslední verše)
…Vteřiny, hodiny trápení...
Srdce co v kata se promění...
Vteřiny, hodiny, století..
Je to láska nebo snad prokletí?
-----------------------------
Chci žít, ale ráda ho mám…
Nejde to však skloubit, proto musíme být každý sám…
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk24.09.2009 12:12:00 Saggitta
Tohle je opravdu síla... Bolestné myšlenky z toho přímo tryskají a umožňují i nám ostatním poznat další část tvého Já... Krásné.
22.09.2009 18:06:00 Tömätäri
myšlenku to má, cit pro její popsání máš též, ale na můj vkus jsi toho napsala až moc. stačil by náznak, něco vynechat... :) ale i tak dobré :)
05.09.2009 10:19:00 Harr
Je to hezké čtení, spíše vyprávěnka než báseň, nebo poezie c próze - řekla bych. Nebudu rozebírat myšlenkovou podstatu, ta jhe jasná a rozebrali to více či méně všichni v komentech přede mnou. Děkuji tímto za tipy a návštěvu u mých veršíků, ráda tě u sebe uvidím a budu se návštěvami revanšovat.
04.09.2009 19:01:00 Lota
...ulož si svou bolest do batůžku a lásku si v srdci ponech...uvidíš, že čas přinese řešení...říká moudrost staré Číny :-)
