Žena nebo víla.

Anotace: Snad ta i ta.

Ve třpytu luny
našla svůj dech
lehla si na palouk
na hebký mech.

Podél pak složila
své dlouhé vlasy
prosila vesmír
na věčné časy.

Po hvězdě posílá
toužebné přání
kdopak je a odkud
že nemá zdání.

Žena či snad
pouhá víla
z dlaní rosu
něžně pila.

Přikryla se mlhou
pouhou
na noc, na tu chvíli
dlouhou.