Neopravuj mne, neustále

Proč,
proč mě neustále, pořád,
musíš jen opravovat,
jako bych byl špatný řád,
proč jako zkrat,
si musím v tvé blízkosti nazývat.

Však,
poslouchej i ty mne,
i porouchané hodiny,
ukazují jednou správně do dne,
tak neustále na mně nenacházej viny,
a nehledej všude miny.

Ale...
vždyť zase mluvíš nesmysl!
přeci hodiny ukazují dvakrát,
stejný čas, to dá přeci smysl.
Chá, jsi jen v botě drát.
Ty si můžeš jen s čajovým pytlíkem hrát.