A na vzpomínky prší...

Stali a z úst se linula stárá slova
slova,utvářená se vzpomínkou
řeknem je znova
a v očích slzy štěstí
nostalgické navraty
kam můžou písně vest
možná rovnou do dětství
staré šaty
nenávratně mizí
můza naděje
srdce roztaje
z těch krásných cest
nadějí,a mejdanů
co věří,
že žijí
Nezestárnou
nahlas mlčí znova
písně jsou staré
jsou však vzdalenější
na vzpomínky prší