Jen slova

naslouchám tvým slovům
jako hluchý rajské hudbě
a ony vesele opuští tvé rty
jako mýdlové bubliny
foukneš – odletí
dotkneš se – prasknou

jako chlebem
házíme po sobě sliby
abychom ucpali díry našich duší
jež se nesluší nosit nezakryty

však dobře víme
že vůle šla spát
a nepřijde ten
kdo vzbudí ji polibkem
neboť ten
má schůzku s nešvarem
nikoli s odvahou

a tak jako můj anděl
co vyhýbá se nebi
střežím se i já tvých slov
jako pták
který byl zrazen oblohou
neboť nevidím jejich stín