okamžik

tak,
je jiný ráno
v prostoře ponurý

tma cizoznámýho bytu
tma cizoznámých těl znavených nocí
tma cizoznámých pocitů a citů

ráno,
velmi brzký ráno,
čas vyčítat si v dešti
pár okamžiků
-štěstí, že?
když samota ti leze i zpod nehtů

-divný, ale snad je to víc
než zbytek toho tvýho nebytí

po schodech na nábřeží,
znovu, k zlatohnědý řece

nikdy nebylo líp -skoro..!

-bylo tu však něco těžkého co drtí...

okamžik...

a..

nic.