Probuzení

Tam mezi dnem a nocí,
ta soutěska věčného šera,
uprostřed maják s třpytem očí,
jen okamžik a mlhavě se rosí,
když doupě pro neposedné chtíče,
v lahvice něčeho silného,
naposledy k soumraku hledám,
abych k ránu mohl opět povstat,
a tak jak motýl k večeru umírám,
a pak v červ, housenka se plazím,
k branám svého pekla, míst nejtajnějších.