. . . i x

Valčík racků v mracích
války hvězdné jsou
to jak
vrací se v tvých zracích
bolest vzpomínkou
PŘEJDI -
nezná když svět rána
bez stop příkoří
býváš
dnům svým odevzdána
ZAPAL -
svět z vět
- vyhoří.

Rudé
vzala´s z nebe - možná
rovněž z tvojí dlaně - asi
týká se tím tebe - nejspíš
vrháš se hned na ně
HASIT -
kousky uvnitř
ale chybí
schází střípky
taktéž v báni
a pak
mastné mapy sazí
skryjí známky k ohledání.

Růže -
na ranách.
Šalvěj -
doslzí.
Zítřku -
zašeptej.
Bolet -
omrzí.

Věř že

mračna lze proletět na křídlech tančíce
hvězdy jsou směrovky pro racky, račice
a oko do světa
štěstí je do karet
bláznivý poeta
ret na tvůj minaret
teplá dlaň smýkavá s jemností na kůži
tvář na tvář )POLIBEK( do lístků od růží
mls kýče sladkosti
k trpkostem od vína
života dílu rty
na něž lze vzpomínat
na sedm sluncí dcer, dvanáct bří měsíců
štěstěnu klouzavou v náručích tisíců
i k tobě semkne se
žár vtlačí přes runy
výmykem na hradlech
po hradbách fortuny
k ohradám hrdě se ve výšce ohradí
k velbloudům zbloudí tví zármutků nomádi
kvit budeš s životem
řasy třít o kvítí
sítnice sinavé
světla svit nasytí
a z černých skvrn v létech jen pár pih k zasmání
bránici těžko už v rozkmitu zabrání
jáhly syp k obroku
brikety do těla -


SHOŘ

POVSTAŇ

duše tvá

vždyť

dózou
je popela.