Tatranka

Anotace: Oduševnělá báseň o přátelství

Tatranku Milušku
koupim si na růžku u Bužků.
Podám jí přítelí, srdce mi tetelí.
Oči mi svítí, on musí jíti.

Tatranku vzal, stojí tam dál.
Před chvílí udýchán, že musí jít...
...na roh si snít.

Kousá, polyká...nic neříká.

Ptám se ho"chutná?"
Mlčí, je mu to putna!?
Obal zmuchlal, odhodil,
mě tím pěkně popudil.

Ptal se "koupíš zas?"
v tom mě chytl ďas!
Prkno o něj přelomím
a trochu se zahanbím.

Červenám se červenám
a on taky, taky.