Honí mě fosforeskující rybičky.
Ze zrcadla na mě někdo čumí.
Má bílej obličej.
Připomíná mi hostii v ústech mrtvýho dítěte.
Rybičky se přibližujou.
Mají ostrý zuby.
Trhají mě na krvavý cáry.
Jsou to morbidní mrchy.
A ten obličej blbě čumí dál.
Tváří se jako by byl bůh.
Samolibej hajzl.
Chtěla bych akvárko...
Dohonila mě má schýza..