Anotace: Smutek, zlost, marnost...
Nějak mě přestalo bavit
dýchat. Vtrpkosti času pozastavit
chci plamen, aby mi padl na míru.
Jsou asi černé klapky klavíru?
Nesnesu příliš dlouhé snění,
co trhá maso od kosti. V rozednení
je na umdlení mým očím z papíru.
Snad nejsou bílé klapky klavíru?
Ach nenávidím každé zmýlení,
kdy selžu já a slýchávám jen klení.
Podivné kvílení mě nutí k zamyšlení.
Co na ní je a ne mně třeba není?
Ze zášti dám se na víru.
Jsou černobílé klapky klavíru...
27.09.2009 22:18:00 Já Esther Ruth
jojo. klavír. moje srdeční záležitost. nu, nebudu zatěžovat zbytečnými připomínkami, které bych měla vedle slov, že se mi to líbí.
21.09.2009 21:29:00 uživatel smazán
ta je!