Anotace: Smutek, zlost, marnost...
Nějak mě přestalo bavit
dýchat. Vtrpkosti času pozastavit
chci plamen, aby mi padl na míru.
Jsou asi černé klapky klavíru?
Nesnesu příliš dlouhé snění,
co trhá maso od kosti. V rozednení
je na umdlení mým očím z papíru.
Snad nejsou bílé klapky klavíru?
Ach nenávidím každé zmýlení,
kdy selžu já a slýchávám jen klení.
Podivné kvílení mě nutí k zamyšlení.
Co na ní je a ne mně třeba není?
Ze zášti dám se na víru.
Jsou černobílé klapky klavíru...
jojo. klavír. moje srdeční záležitost. nu, nebudu zatěžovat zbytečnými připomínkami, které bych měla vedle slov, že se mi to líbí.
27.09.2009 22:18:00 | Já Esther Ruth
ta je!
21.09.2009 21:29:00 | Trdlo