Elegantní člověk šel naproti mně ulicí.
Měl klobouk, hůlku a oblek, tak perfektně sedící.
V očích jiskřičky mu pláli,
On tak pronikavě na mě koukal.
K jeho pevné chůzi orchestry mu hráli,
A já tu melodii pro sebe si broukal.
Panečku to musela býti velká osoba
Já chtěl jsem být jím provedený.
Však chyběla mu běžná svoboda.
On rámy byl vám obklopený.