život divák
jen s osudem si hrají na kytaru
to blues o sladkokyselích hruškách
a tvůj vzdech stahuje roletu
vlna za vlnou olizují nenasytně tvoje - moje
neměj strach,
nebo o všechno přijdeš
chceš
co je prázdné
může se naplnit
co je plné
přetéká
a co ty
koukáš zvědavě jak se milujeme
vlna za vlnou...
Inu,milá nezbedná šibalská vílko -teď jsi mne maličko dostala na lopatky.Ty jedna filištínko vášnivá. Ta jiskřivost,intenzivno,něha,slast,vlna za vlnkou a rozechvělá kytara půvabné dámi nocénky...hm,hned bych šla a šla,být tím kocourem vyzvaným k hříšnému laskání těla i duše.Ilona :-)
01.10.2009 03:55:00 | poetická ilona