Vydloubla jsem medvídkovi
oko,
aby tím druhým mohl plakat.
Klepal pak rozzlobeně
na okno mé duše :
,,Proč já?
Proč plakat mám,
když ty slzy náleží tobě?!"
A má duše natáhla ruku
a promodralým prstem
vydloubla mu i to druhé.
A z toho plyne poučení.-
Nikdy rozzlobeně neklepat,
ale
hned pořádně nakopat… .o)
26.11.2009 09:18:00 | kouzelníček
První sloka mě příjemně zarazila obraznou logikou a díky závěrečné sloce jsem ve svých pocitech nejistý. Tvoje básnička mě donutila znovu ji číst a přemýšlet.
30.09.2009 08:03:00 | René Vulkán
To by Ti nějakej psychoanalytik za pár korun jistě rád vysvětlil :)))
ST!
29.09.2009 10:33:00 | Hazentla