Anotace: inspirováno příběhem z knížky Perly moudrosti http://www.knihkupectvi-daniela.cz/rajinder-singh-perly-moudrosti/d-107599/
Četla sem si pohádku
o Jeskyňce v zemi,
bylo ji tam hezky dlouhé léta,
až jednou si vyšla na výlet,
na povrch země – světa,
kde koupala se
v loučích světla.
Svítilo tam Slunce nádherné,
“Jé to je krása – to světlo,
pojď Slunce teď ke mně,
ať taky víš, jaká je krása
být ve tmě.“
I přišlo slunce do jeskyňky,
protože chtělo vidět tmu,
však stejně se mu to nepovedlo,
dovnitř přece šel zdroj světla,
nemůže tmu vidět
ani tam, ani tu.
každý to pochopil po svém - budiž
tak jak chápu já, tam kde bude zdroj světla,
nemůže být tma
nebo když já budu/jsem zdrojem světla
nemůžu vidět tmu
27.09.2009 23:17:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Každý si chválí to své
ale občas zatouží
po tom co mají druzí
a pak stejně ke svému
rád se opět vrací.
26.09.2009 23:10:00 | s.e.n