Voníš
Voníš
Anotace: jedna báseň pro NĚJ /vítr si to zaslouží/
Voníš jako pole čerstvě rozorané,
syrovostí hlíny a obnažených kořenů,
dechem rozezníváš struny rozehrané,
pročechráváš klasy zralých ječmenů.
Miluji Tvé jemné jarní probouzení,
otevřeným oknem pohladíš mou tvář,
zazpíváš svou píseň, každým dnem se mění,
obracíš mi stránky, když pročítám snář.
Chladíš večer písek na vzdálené pláži,
hladíš nahá těla horkým milencům,
plachtám sílu dáváš, táhnout loď se snaží,
odpočítáš stovky ranních růženců.
Poslední tipující: Prokešová, Sweet KiWi, Krásná Princezna, Bíša, šuměnka, bejbyyyy, enigman, NikitaNikaT., Kars, kroužek, ...
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk29.09.2009 11:37:00 šuměnka
Voní..voní nám stejně, jak mi jim
v úrodném bujení i v sklíčennosti zim
voní nám..a budou vonět dál
muži, co muži jsou..než mužnost jim kdo vzal...
27.09.2009 13:34:00 Květka Š.
A veselý si zafouká
do každého klobouka
a užívá si legraci
z těch pánů,
klobouky
po chodníku honící...
27.09.2009 12:29:00 hašlerka
pohárku křišťálový
zítra ti vítr poví
o čem dnes mlčela
má ústa nesmělá
a vítr šeptá
kdo ví...
Krásné verše!
27.09.2009 11:21:00 Zasr. romantik
Vítr se do plachet položí
a loď se žene jako diva snivá,
a nakloní se
a zhoupne,
hned vyrazí zas v dál ...
Má hlava na čas zhloupne.
