Zimní děti

Anotace: Já prostě nevím, není to dodělané. Možná ani začaté.

Epochu za epochou
necháváme za sebou
bez emočních pochybností.
Proč taky pochybovat
co by se změnilo?
Vždyť...

Jsme tak moudří.

Letargie za letargií,
lobotomie stabilizuje
mysl chorých dětí
a ti ostatní...
se můžou smát.

Chovala jsem
pod srdcem dítě,
ale vykrvácela jsem.
Teď za mnou chodí do snů,
kde jsou stavy bez tíže
obtěžkané okamžikem,
kde vládne nemrtvé ticho.
Šeptá mi konejšivě
"Jsme jen zimní děti,
Ty a já"...
.
.
.
.
Jsem lehká...
.
Jsem levná...
.
jsem rozvázaná...
.
"Jsme jen zimní děti, Ty a já, mami."

Sledujeme,
Pozorujem, ale to je vše,
tím to končí.
Nemluvíme,
jen posloucháme.
Sledujeme vše co nám utíká.
Ale tím to končí.
Nic neděláme,
proč taky?
Výsledek je předem znám.
Přesto to tím však nekončí.
.
.
"Jsme jen zimní děti, ty a já...
...dobrou noc, maminko"