Měsíc..

Vidím Tě příliš rozmazaně
snad jsi moc daleko
(snad já)
přes slzy z lásky mé samozvané
nerozeznám od solária

Slunce, jež svítí kolik umí
paprsek každý má zlatý
jsem ten, jenž světlu moc nerozumí
krátery pihovatý

moje tvář lunní vstříc noci svítí
bez Slunce zmrzne ve stínu
nad ránem rosa - měsíční kvítí
s třpytem slz splyne.. spíš splynu