Bez názvu

Stojím tam s ním v bublině času
Prostor kolem se mění
Od krásy k hrůze a z hrůzy zase v krásu
Dlaň jeho je teplá, cítím těla chvění
A v jediném vlažném polibku celý svět se motá
Přestávám myslet a možná být
Nevím, zda jsem vzduch nebo hmota
Jediné na co se ptám je
Jak konci okamžiku předejít ?