Anotace: ***
S večerem uléhám
a ze rtů plynou
slova neumělá,
možná, že Otčenáš
jak patří,
odříkat bych měla ...
Pane náš,
Ty víš,
že v kostele
mě často nespatříš,
že ke Tvým dveřím
často nechodím.
Já vím, já vím
a přesto věřím,
mám v sobě víry dost,
na lásku věřím,
pravdu,
upřímnost.
I na sny,
no a v nich
tak krásný
zdá se milování hřích.
Modlím se po svém,
modlím se za člověka,
prvně a po sté,
ať ve snech mých
mě čeká ten,
jenž v překrásnou skutečnost
proměnil sladký sen.
Rozmlouvám s Tebou
Pane,
před spaním,
život svůj
Tobě vkládám do dlaní.
Hlídej můj sen,
než zastihne nás
svítání ...
30.09.2009 21:37:00 Bean
tak..?
pane!
vyslyš její slova..
nebo chceš aby modlila se znova?
tak!
pane?
nechej růži kvést..
a pošli ogara..ať ji..
može svést .o)
29.09.2009 14:20:00 uživatel smazán
tak na to je super/tip málo,klaním se básnířko.
nádhera ..ST.
29.09.2009 10:33:00 Agniezka
ST! ani mně v kostele často viděti není, ale má víra je čistá a pravá..;o) a jak se to říkává, čím blíž ke kostelu..však víš..