Zemřela múza / 500

Anotace: dostal jsem se k 500té básni. Možná se časem dostanu ještě dál, možná...

Zemřela múza,
a ta co zbyla, jen pomáhá
onanovat s mojí myšlenkou
na tvé svlečené tělo:

Pod nánosem černé prstě
v rakvi navždy uložena,
v potají k půlnocím se vracíš
vždy když mohl bych být nevěrný.

Snad prsty mé vždy vedl alkohol
jak lahodná krev zatracenců,
když slova na papír a kámen
v klidu a navždy vzrušen jsem nanášel.

Pak se Čas ukázal jak zoufalá fena,
která nemá kam svůj hřbet položit,
mysl zpečetil, slova ústy vyvrhnul,

dveře navždy zabouchnul za sebou
na háček pověsil flašku a vedle
vedle ní svůj sáček se slovy básní